Konec, který nebyl koncem. Česká knihovna se vrací

Projekt Česká knihovna měl skončit a pro velkou část knižního světa to byla nepříjemná zpráva a téma. Jenže realita posledních dní ukazuje, že jsou aktuální politické a rozpočtové vody velmi bouřlivé.

Pokud jste četli můj první článek k tomuto tématu, kde jsem projekt rozebíral v širším kontextu a vysvětloval jeho fungování, víte, proč kolem něj vznikla tak silná diskuze. A tento týden byl projekt znovu vyhlášen, ale v úsporném režimu.

A pokud chcete velmi dobrý vhled do celé problematiky, doporučuji rozhovor na Českém rozhlasu Vltava, který celý kontext krásně doplňuje a dává mu konkrétní obrysy. Hosty jsou ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček a ředitele Městské knihovny v Turnově Jaroslav Kříž.

Co se vlastně stalo

Projekt Česká knihovna byl původně oznámen jako ukončený. Po téměř 30 letech fungování měl skončit, což by znamenalo necitlivý zásah do podpory nekomerční domácí literatury a podpory malých knihoven. Následná reakce odborné veřejnosti, knihoven i nakladatelů byla poměrně silná. Možná dokonce silnější, než jaký je reálný dopad tohoto projektu, ale minimálně v úrovni symbolické, je jeho hodnota vysoká.

Lze výsledek označit za kompromis či evoluci projektu? Spíše ne. Ministerstvo kultury projekt pro rok 2026 obnovilo, ale s výrazně nižším rozpočtem – konkrétně tři miliony korun. To je meziroční pokles o desítky procent. Dobře to není a mělo by se to říkat nahlas.

Mohl bych relativně jednoduše argumentovat, jak nepatrný bude nyní význam České knihovny, ale to by nebylo fér. Je-li jeho deklarovaným účelem podpora malých knihoven a nekomerčních titulů, je každá kniha hodnotná a každá tisícikoruna do rozpočtu maličké knihovny má svůj význam.

Změny pro rok 2026?

Projekt byl opakovaně označován jako něco, co potřebuje modifikaci. Tu avizovalo i ministerstvo. Jde tedy o změny zásadní? Neřekl bych. Jsou spíše vynucené a to časovou tísní.

Chválím, že z projektu byly vyloučeny krajské knihovny. Tento krok dává smysl a je možná nejdůležitější změnou. Krajské knihovny mají jiné rozpočty a větší možnosti akvizice. Pokud by zůstaly součástí projektu, významná část prostředků by logicky končila u nich. Peněz je nyní méně, tak ať směřují správným směrem.

Změna distribuce knih. Distribuce nově nepůjde přes Moravskou zemskou knihovnu. Nakladatelé budou knihy posílat přímo jednotlivým knihovnám.

Důvod je pragmatický. Úspora času a nákladů. V minulosti byla centrální distribuce relativně drahá (kolem 30 procent celkového rozpočtu) a zároveň časově náročná. V situaci, kdy je rozpočet omezený a projekt musí fungovat rychleji, dává přímý model větší smysl.

Osobní poznámka na závěr

Doufám, že rok 2027 bude výrazně klidnější a dá prostor komplexnějším debatám o jednotlivých typech podpory, projektů a politik. Emocí už bylo více než dost. Já bych osobně u České knihovny rád viděl větší důraz na akcent jejího původního smyslu.

Více posílit pozici malých nakladatelů a debutujících autorů. Právě tam je největší přidaná hodnota. Právě tam vznikají věci, které by bez podpory často nevznikly.

Pokud většina prostředků skončí u velkých hráčů, význam projektu se postupně vytrácí. Ne proto, že by jejich knihy nebyly kvalitní. Ale proto, že oni mají jiné možnosti distribuce, marketingu i financování.

Malý nakladatel často balancuje na hraně každého vydaného titulu. Debutující autor potřebuje první šanci. A knihovna je často místem, kde se s ním čtenář poprvé potká.

Autor tohoto článku je spisovatel, pracuje ve vedení nakladatelství a knihkupectví. Přednáší též o knižním světě, businessu a založil komunitu Knižní závisláci. Všechny názory uvedené v tomto textu jsou zcela soukromé a nereprezentují oficiální pozici žádné společnosti či oborové organizace. Máte-li jakoukoliv otázku či v článku najdete chybu, prosím napište na e-mail adam.pycha@gmail.com.