Velký knižní čtvrtek 2026: Tradice starší než naše republika a tři knihy, které si koupím
Velký knižní čtvrtek je svého druhu fenomén, jehož kořeny sahají mnohem hlouběji, než byste možná čekali. Je také krásnou ukázkou toho, jak se z čistě obchodní potřeby nakladatelů může stát tradice, která přežije celé generace čtenářů. A protože se tato knižní událost vrací i v roce 2026, rád bych se podíval na její historii a doporučil vám tři novinky, které mě osobně zaujaly.
Když se z obchodního rozhodnutí stane tradice
Český knižní trh produkuje každý rok obrovské množství titulů. Nakladatelé, distributoři i knihkupci proto přirozeně hledají způsoby, jak koncentrovat pozornost čtenářů do konkrétního okamžiku. Ideálně jediného dne, kdy se na trhu objeví výběr zajímavých novinek a všechny zapojené subjekty jim věnují zvýšenou pozornost. Je to efektivnější, ekonomicky výhodnější a ve výsledku přínosné i pro zákazníky.
Velký knižní čtvrtek je v českém prostředí marketingovou a vydavatelskou iniciativou, která vznikla ve spolupráci nakladatelů a knižní distribuce Kosmas. Významnou roli v ní hrají také knihkupci. Za dobu své existence má za sebou řadu ročníků, stovky představených knih a bezpochyby i pořádnou porci prodaných výtisků.
Samotná myšlenka je ovšem mnohem starší. A abychom pochopili, odkud se vzala, musíme se podívat na dvě tradice, které mají s českým Velkým knižním čtvrtkem hodně společného.
Britský Super Thursday ukazuje, že se nakladatelé dokáží domluvit
První inspiraci najdeme ve Velké Británii, kde se už řadu let setkáváme s fenoménem označovaným jako Super Thursday. Britští nakladatelé koncentrují vydání velkého množství očekávaných podzimních novinek do jednoho čtvrtku, zpravidla v září nebo říjnu. Výsledkem je mimořádně silné momentum pro celý knižní trh, který pomáhá odstartovat hlavní předvánoční prodejní sezónu.
Zajímavý je především způsob organizace. Na rozdíl od českého modelu, kde má akce konkrétního organizátora, britský Super Thursday funguje spíše na principu kolektivní domluvy a přirozeného sladění vydavatelských plánů jednotlivých nakladatelství. Není to jedna centrálně řízená kampaň.
A bavíme se o stovkách knih, které mohou v jediný den vstoupit na trh. To je vzhledem k velikosti britského knižního trhu i samotnému principu celé události pochopitelné. Ukazuje to ovšem jednu důležitou věc. Nakladatelé mohou být po většinu roku konkurenty, ale v určitých okamžicích dává smysl spolupracovat, protože společná pozornost věnovaná knihám může prospět úplně všem.
Na knižní novinky se u nás čekalo ve frontách už dávno před socialismem
Navazuje se ovšem i na tradici československých knižních čtvrtků, kterou si dodnes řada lidí pamatuje. V období socialismu byl čtvrtek spojený s příchodem nových knih do knihkupectví. Na některé atraktivní tituly se stály dlouhé fronty a jejich získání představovalo pro čtenáře malý svátek.
Jenže historie této tradice sahá ještě mnohem dál. Podle literárního historika Jiřího Trávníčka můžeme její počátky hledat už v devadesátých letech 19. století, tedy v době Rakouska-Uherska.
ČT24
Původně přitom šlo o docela praktickou záležitost. Sjednocení termínů, kdy se knihy dostávaly na trh, pomáhalo vytvářet rovnější podmínky mezi jednotlivými hráči a usnadňovalo organizaci distribuce. Nakladatelé i knihkupci mohli lépe plánovat a optimalizovat náklady.
Z obchodního a organizačního rozhodnutí se postupně stal rituál. Čtenáři věděli, kdy očekávat nové knihy, a čtvrtek získal v jejich životě zvláštní postavení. Později se k tomu přidala i specifická realita (čtěte nedostatek) socialistického hospodářství, kdy poptávka po některých titulech výrazně převyšovala nabídku.
A něco z tohoto kouzla se snaží přenést do současnosti i moderní Velký knižní čtvrtek. Samozřejmě bez nutnosti stát několik hodin ve frontě a doufat, že na vás nějaký výtisk zbyde.
Velký knižní čtvrtek 2026 přináší další várku novinek. Já mám tři favority
Letošní Velký knižní čtvrtek přináší další zajímavý výběr knih napříč žánry. Na všechny se můžete podívat například na e-shopu Knihy Dobrovský nebo je hledat přímo v zapojených knihkupectvích.
Já jsem si z celé nabídky vybral tři tituly, které mě nesmírně zaujaly. A protože mám slabost pro historii, literární osobnosti a knihy, díky kterým se mohu dozvědět něco nového, bude můj výběr poměrně jasné cílení.
Radecký: Vojenský génius, který porážel Napoleona a zachraňoval habsburskou monarchii
První knihou je Radecký od Alana Skeda, kterou vydává nakladatelství Argo. A protože historické knihy doslova miluji, je to pro mě jeden z titulů, který si potřebuji přečíst.
Alan Sked, britský historik a bývalý profesor London School of Economics, se dlouhodobě věnuje dějinám habsburské monarchie. Ve své biografii se nezaměřuje pouze na Radeckého vojenská vítězství, ale také na jeho vztahy s politiky, diplomaty a schopnost reformovat rakouskou armádu. Nejde pouze o popis bitev a přesouvání armád po mapě, ale také o pochopení politických rozhodnutí a osobností, které ovlivňovaly evropské dějiny.
Navíc se bavíme o člověku, jehož život je pevně spojený s českými zeměmi, ale jeho vojenská kariéra měla celoevropský význam.
Arnošt a vycházkový kuře: Svědectví o jednom z největších českých spisovatelů
Zvláštní název, ale nesmí odradit - Arnošt a vycházkový kuře od Markéty Mališové vydává Torst. A tady musím udělat malou odbočku, protože Torst patří mezi má vůbec nejoblíbenější česká nakladatelství. Stojí za několika nejlepšími knihami, které jsem kdy v životě četl, a jeho ediční činnost má pro českou literaturu mimořádnou hodnotu.
Markéta Mališová měla možnost poznat Arnošta Lustiga způsobem, který se většině lidí nikdy nepoštěstí. V posledních letech jeho života je spojovalo blízké přátelství, společná literární práce i působení v Nakladatelství Franze Kafky. Společně cestovali, připravovali knihy a vedli rozhovory o literatuře, životě i lidech. Zde zatím čerpám výhradně z anotace, ale doufám, že si to brzy osobně ověřím.
Její nová kniha proto nabízí osobní svědectví o Lustigově tvorbě, názorech, přátelích i každodenním životě. A také pohled do zákulisí vzniku jeho posledních textů a příprav nových vydání starších próz.
Teige a harlekýn: Česká avantgarda
Teige a harlekýn s podtitulem Příběhy české avantgardy od Jiřího Kamena, opět z nakladatelství Argo, mě láká a otevřeně přiznávám, že tuhle knihu si budu potřebovat přečíst co nejdříve.
Karel Teige byl jednou z nejvýznamnějších osobností české meziválečné avantgardy. Kritik, teoretik umění, výtvarník, překladatel a spoluzakladatel uměleckého svazu Devětsil. Byl tedy člověkem, který stál u zrodu českého poetismu a výrazně ovlivnil podobu moderního českého umění.
Prostřednictvím Teigeho sleduje celé mimořádně zajímavé období české kulturní historie. Objevují se zde jména jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Konstantin Biebl, Vladislav Vančura, Toyen, Jindřich Štyrský, Voskovec a Werich a řada dalších osobností, které tvořili českou kulturu.
Česká meziválečná avantgarda je navíc jedním z těch období našich dějin, o kterých bych chtěl vědět mnohem víc. Ideálně si všechny ty informace také zapamatovat, abych je mohl vytahovat na večírcích a působit jako nesmírně vzdělaný člověk. Problém je pouze v tom, že se žádných večírků neúčastním, protože neustále pracuji nebo píšu. Ale kdyby se to někdy změnilo, budu připraven dokonale...
Autor tohoto článku je spisovatel, pracuje ve vedení nakladatelství a knihkupectví. Přednáší též o knižním světě, businessu a založil komunitu Knižní závisláci. Všechny názory uvedené v tomto textu jsou zcela soukromé a nereprezentují oficiální pozici žádné společnosti či oborové organizace. Máte-li jakoukoliv otázku či v článku najdete chybu, prosím napište na e-mail adam.pycha@gmail.com.