Největší past neúspěšných autorů
Cesty literární tvorby jsou zcela nevyzpytatelné. Můžete sledovat skvělá a trefná doporučení, dělat všechno správně a psát nadčasové rukopisy, ale úspěch se prostě nedostaví. Klidně můžete vydat jednu, dvě nebo deset knih, a přesto nepřijde komerční zadostiučinění ani uznání, které očekáváte.
Úspěch je vždy kombinací štěstí a mnoha dalších faktorů, jež často nemůžeme ovlivnit. V e-mailech, komentářích a zprávách se mi za poslední roky nahromadilo poměrně dost lidí, kteří se do králičí nory neúspěchu ponořili tak hluboko, že se z ní už téměř nedokážou dostat zpět na světlo. A právě o nich a pro ně je tento článek. U všech totiž sleduji velmi podobné vzorce chování a spirálu vedoucí jen k tomu, že úspěch na literárním poli možná nikdy nepřijde.
Je potřeba začít u nepříjemné pravdy. Nikdo nemá nárok na úspěch. Můžeme si myslet, že to není fér, ale takový je život. Někteří mají štěstí a prorazí hned s prvním rukopisem, který ani nemusí být výjimečný. Prostě se něco sejde, něco zarezonuje. Jiní tu kombinaci náhody k dispozici nemají. A stejné je to ve sportu, umění i v práci. Tak funguje svět.
Problém nastává ve chvíli, kdy do něčeho dáváte obrovské nadšení a energii. Vznikne pocit, že si úspěch zasloužíte. Vidíte ostatní, jak jsou na pódiu, jak mluví na sítích a festivalech, a možná si o nich myslíte, že jsou horší než vy. Může to být dokonce i pravda. Jenže oni uspěli a vy ne. A to bolí. A hlavně to svádí k hledání viníka.
Začíná to nenápadně. Knižní trh je neférový. Nakladatelé nerozumí své práci. Někdo vám nepřeje. Vznikají různé konstrukce, domněnky a příběhy o tom, jak věci fungují. Ve skutečnosti jde většinou o mnohem jednodušší vysvětlení. Jenže ta nejsou pro člověka v králičí noře dostatečná. Nevysvětlují jeho neúspěch ani frustraci.
Čím víc se do té spirály ponoříte, tím víc negativní energie kolem sebe vytváříte. Začnete psát ostré komentáře, e-maily, ve kterých vysvětlujete, jak jsou ostatní neschopní a jen vy vidíte pravdu. Pokračuje to anonymními účty, negací skrytou za cizí tváře. A tím si postupně zavíráte dveře. Protože jestli něco v knižním světě opravdu funguje, jsou to vztahy. Doporučení. Dobré slovo.
Nakladatelé nehledají jen dobré rukopisy. Hledají lidi, se kterými chtějí dlouhodobě spolupracovat. Autory a autorky, se kterými je radost tvořit, vydávat knihy a pracovat na jejich propagaci. Klidně se vzdají autora s potenciálem, pokud lidsky nefunguje. Je to totiž byznysově správné rozhodnutí. Neustále vznikají nové rukopisy a nové příležitosti. K tomu potřebujete energii. Někdo vám ji bere? Musí pryč.
Naopak i drobnosti mohou mít obrovskou pozitivní váhu. Jedno poděkování. Jedna pochvala. Jedna věta, která ukáže, že vám na spolupráci záleží či obecně na něčí práci. Je to energie, která se přenáší. A která často rozhoduje víc než samotný text.
Pokud se v tom poznáváte a máte pocit, že je svět vůči vám nespravedlivý, zkuste ten pohled opustit. Zapomeňte na to, kdo má výhody a kdo ne. Soustřeďte se na radost z tvorby. Budujte si vlastní publikum. Hledejte spolupráci a partnerství.
Protože někdy opravdu stačí jeden e-mail. Jeden jediný člověk, který řekne: „Tenhle člověk za to stojí.“ A to je ta největší hodnota, kterou v tomhle světě můžete získat. A samozřejmě to funguje i mimo literaturu.
Pokud se budete dívat na svět jen optikou kýžené spravedlnosti a měřítek kvality, pravděpodobně skončíte naštvaní a bez energie. A bez energie se nedá tvořit. Ani dlouhodobě fungovat.
Autor tohoto článku je spisovatel, pracuje ve vedení nakladatelství a knihkupectví. Přednáší též o knižním světě, businessu a založil komunitu Knižní závisláci. Všechny názory uvedené v tomto textu jsou zcela soukromé a nereprezentují oficiální pozici žádné společnosti či oborové organizace. Máte-li jakoukoliv otázku či v článku najdete chybu, prosím napište na e-mail adam.pycha@gmail.com.