Levné knihy končí. Můj malý knižní svět tam začínal
Tento článek jsem neplánoval. Myslím si ale, že si to zaslouží rychlou reakci, protože konec Levných knih je velkou událostí pro knižní svět, o které se bude ještě dlouho mluvit. Na úvod je potřeba si říci, že se bavíme o konci sítě knihkupectví, která byla na českém trhu aktivní už od konce devadesátých let a nyní na sebe podala návrh na insolvenci. To není malá věc.
Levné knihy v České republice provozovaly desítky poboček a jednalo se o velmi viditelnou síť. V klasickém knihkupeckém pojetí přitom nešlo o úplně běžné knihkupectví. A právě to bylo na Levných knihách fascinující. Možná i proto je tolik lidí mělo rádo.
Já se zde nechci pouštět do rozboru důvodů konce Levných knih. Nicméně asi zaslouží citovat oficiální důvod, který byl uveden. Podnikání Levných knih bylo primárně zasaženo pandemií covidu‑19 a opatřeními, která s ní byla spojená. Ta měla zásadní dopad právě na kamenné prodejny.
Mohu jen potvrdit, že svět knih se po covidu velmi výrazně změnil. Nebylo to snadné pro nikoho. Velkou výhodou bylo, pokud jste měli silný online prodej. Levné knihy ale primárně těžily ze své velké kamenné sítě a ze specifického modelu prodeje. Nabízely knihy, které často nebyly nové, ale bylo možné je koupit za velmi zajímavé peníze. Klidně za desítky korun. Levně. Jak už název napovídá.
Já bych tento článek chtěl ovšem věnovat především své osobní vzpomínce na Levné knihy. Nepřipadá mi vhodné, abych ze své pozice rozebíral, proč Levné knihy končí. K tomu se možná dostaneme v průběhu tohoto roku. Dnes chci vzpomenout na malého Adama, pro kterého byly Levné knihy na přelomu milénia prvním skutečným knihkupectvím.
V Mladé Boleslavi na třídě Václava Klementa byly v té době dvě instituce, které měly zásadní vliv na formování mé osobnosti a zřejmě i mé budoucí profesní dráhy. Tehdy jsem to samozřejmě netušil.
Tou první byla Městská knihovna Mladá Boleslav. Místo, které jsem miloval a kam jsem chodil často. Občas tam zajdu dodnes, čistě z nostalgie. Myslím si, že velmi brzy zde na blogu vyjde i článek o důležitosti knihoven a celé této instituce. Lidé totiž často mají pocit, že by knihkupci a nakladatelé měli proti knihovnám bojovat. To je ale absolutní nepochopení jejich zásadního vlivu na výchovu nových čtenářů.
A druhým bodem na mapě, cílem častých výprav dětí i dospělých, byla právě prodejna Levných knih na třídě Václava Klementa. Navždy změnila způsob, jak o této části Boleslavi mluvím. Zřejmě už do konce života budu používat větu: „Potkáme se u Levných knih.“
Byla tam totiž velká prodejna. Neustále plná lidí. Doslova přecpaná. Desítky různorodých zákazníků a pravidelné fronty.
Strašně mě mrzí, že z té doby nemám žádnou fotografii. Neměl jsem ještě mobil. Nebo jsem ho možná měl, ale rozhodně neměl fotoaparát. V tomhle už jsem opravdu pamětník.
Zkusím vám to tedy alespoň popsat, abyste si to mohli představit
Byla to prodejna o velikosti několika set metrů čtverečních. Obrovské množství výloh, skrze které jste mohli nahlédnout dovnitř a vidět tisíce knih. Rozhodně jste tam ale nemohli počítat s klasickým knihkupectvím a regály.
Většina knih se prodávala z palet. Byly položené na zemi a vy jste chodili dlouhými uličkami mezi nimi. Nebyly tam jen knihy. Byla tam i hudební CD, počítačové hry a spousta dalších pokladů.
Počítačové hry z Levných knih jsou podle mě dodnes legendou mezi lidmi, kteří v té době vyrůstali. Kupovali jste si hry, které v devadesáti procentech případů nikdy pořádně nefungovaly nebo byly téměř nehratelné. Měly ale krásné obaly. Na pár okamžiků, než jste došli domů, jste mohli žít v představě nových gamerských zážitků.
Byly tam k vidění i různé neknižní produkty. Dárky, hrníčky, hračky. Pamatuji si, že jsem si v Levných knihách kupoval cínové vojáčky. Člověk tam vždy měl pocit, že může najít něco zajímavého.
Samozřejmě tam bylo obrovské množství knih. Živě si pamatuji, že i v té dávné době, pro mě cenově dostupných. Stály jen desítky korun. Když si dnes vybavím ceny kolem 49 nebo 99 korun, tak je potřeba dodat, že od té doby proběhla obrovská inflace. Na dnešní peníze by to byl minimálně dvojnásobek. Přesně to počítat nechci. Kazilo by to pointu.
Našel jsem tam mnohokrát knihy, které ve mně zanechaly hlubokou stopu. A dodnes je mám doma. Po více než dvou dekádách, šesti stěhováních.
Není jich mnoho, ale jsou tam. Třeba Mark Stone a jeho příběhy, které jsem doslova hltal. Připadaly mi zcela geniální. Ty knihy byly dobře napsané, rychle se četly a byly zábavné. Navíc napsané českými autory.
Bylo to zřejmě moje první vědomé setkání s českou fantastikou. Nebo alespoň první, které si pamatuji.
Vedle toho tam bylo obrovské množství klasiky. Sci‑fi, fantasy i velké světové tituly, byť třeba dost letité.
Levné knihy byly místem, kam šel člověk po práci či škole. Bloumal mezi paletami a doufal, že objeví něco skvělého. A za tohle patří Levným knihám velký dík.
Děkuji vám za to, že jsem tohle mohl zažívat. Bylo to pro mě nesmírně důležité. Zanechali jste ve mně hlubokou a velmi pozitivní stopu. Vychovali jste desítky tisíc, možná stovky tisíc čtenářů. Někteří z nich dnes knihy píší. Jiní je prodávají. A další je prostě jen milují.
Ukázali jste také, že knihkupecký svět je velmi rozmanitý. Že se na něj lze dívat různými pohledy a různými obchodními modely.
Takže díky.
Autor tohoto článku je spisovatel, pracuje ve vedení nakladatelství a knihkupectví. Přednáší též o knižním světě, businessu a založil komunitu Knižní závisláci. Všechny názory uvedené v tomto textu jsou zcela soukromé a nereprezentují oficiální pozici žádné společnosti či oborové organizace. Máte-li jakoukoliv otázku či v článku najdete chybu, prosím napište na e-mail adam.pycha@gmail.com.