Co kdyby nacisté vyhráli válku? Muž z vysokého zámku je fajn podivnost

Některé klasiky jsem měl mnohokrát na očích a vždy, když jsem se na ně chystal, něco způsobilo, že jsem nepřečetl ani stránku. Přesně takové to bylo s knihou Muž z vysokého zámku od Philipa K. Dicka. Knihou, kterou bych měl s nadšením vytáhnout z knihovny a pustit se do ní při první možné příležitosti. Nakonec mi to trvalo mnoho let, ale konečně mám přečteno. A než vám povím svůj názor a pár informací k této knize, měli bychom si říct něco o jejím historickém významu a kontextu.

Kniha je už docela letitá, protože první vydání datujeme k roku 1962. Jednoznačně se jednalo o jeden z hlavních milníků autorovy kariéry. Velký průlom a etablování Philipa K. Dicka jako zásadního autora fantastiky. Ne že by předtím nenapsal skvělé knihy, ale právě Muž z vysokého zámku byl zlomem, protože přinesl něco úplně nového a vlastně velmi literárně odvážného.

Dnes už romány pracující s alternativní historií nevnímáme jako přelomové. Jenže právě to je způsobeno i knihami jako Muž z vysokého zámku. Rozhodnutí vyprávět příběh alternativního konce druhé světové války mohlo na začátku šedesátých let opravdu způsobit malou revoluci. Philip K. Dick vzal svět, který známe, převrátil ho naruby a nechal čtenáře sledovat realitu, v níž Německo a Japonsko válku vyhrály.

A právě v tom je fascinující síla celé knihy. Nejde jen o jednoduchou hru s otázkou „co kdyby“. Dick vytváří svět, který působí skutečně živě. Německo ovládá velkou část planety (a vlastně i planety opodál), Japonci okupují Spojené státůy, Afrika prošla genocidou a nacistický režim se mezitím posouvá k dalším technologickým ambicím. V knize se objevují zmínky o kolonizaci Marsu, cestách do vesmíru nebo technologickém pokroku.

Přitom samotná kniha není klasickou akční alternativní historií. Nečekejte velkolepé válečné bitvy, špionážní thriller ve stylu moderních seriálů ani dramatické politické projevy na desítky stran. Muž z vysokého zámku je mnohem komornější a podivnější. Ve své podstatě jde o velmi spletitý vztahový román, místy thriller a hlavně zvláštní psychologickou sondu do lidí, kteří se snaží žít v pokřiveném světě.

Obrovskou roli zde hraje čínská věštecká kniha I-ťing. A to nejen tematicky. Philip K. Dick ji údajně používal při samotném psaní knihy a pomocí ní rozhodoval o některých osudech postav i směrech děje. Tuto fascinaci následně zapracoval přímo do románu.

Díky tomu je kniha opravdu velmi esoterická. Aspoň mojí optikou. Některé postavy se nechávají vést spiritualitou a pomocí věšteb doslova rozhodují o svém životě. A to všechno na pozadí tajných agentů, pohrobků gestapa, změn režimu v nacistickém Německu a rasistických japonských okupantů Spojených států.

Muž z vysokého zámku je zároveň zajímavý i svou meta úrovní. Uvnitř samotného příběhu totiž existuje kniha, která popisuje alternativní svět, kde Němci válku prohráli. Tato zakázaná kniha se stává bestsellerem a pro řadu postav představuje něco nebezpečného, fascinujícího a možná i destabilizujícího.

A právě tady je Philip K. Dick neuvěřitelně odvážný autor. Vytváří alternativní historii uvnitř alternativní historie. Jenže tento svět není stejný jako ten náš. Má vlastní odchylky a funguje trochu jinak. Díky tomu vzniká zvláštní pocit nejistoty, kdy si čtenář vlastně neustále klade otázku, co je ještě realita a co už jen další vrstva konstrukce.

A nyní už bychom mohli přejít k mé vlastní optice.

Myslím si, že Muž z vysokého zámku je knihou, která by mnoho čtenářů mohla zklamat. Její pomalé tempo a komplikovanější struktura vyprávění není úplně pro každého čtenáře. Občas může způsobit, že se v ději ztratíte nebo vlastně nevíte, kam by měl postupovat.

Neřeší se zde velké otázky mezinárodní politiky ani gigantické špionážní hry. To všechno v knize je, ale odehrává se spíše na pozadí. Občas některý motiv na pár stránek vystoupí do popředí, ale není to hlavní důvod, proč kniha funguje.

Její podstatou je samotná myšlenka vystavění alternativního světa. Světa, ve kterém Německo a Japonsko totálně ovládly planetu a rozhodly se implementovat své myšlenky v globálním měřítku. Mezi Japonci a Němci přitom rozhodně nepanují harmonické vztahy. Japonci považují nacisty za šílence a Němci se podobně dívají na Japonce.

To všechno sledujeme hlavně z pohledu lidí, kteří válku zažili, ale nyní se snaží žít své životy. Aktuální stav světa vnímají jako něco neměnného. Prostě realitu, která tu bude dlouhá desetiletí nebo možná celá staletí.

A právě díky tomu kniha funguje. Dick nepotřebuje neustále vysvětlovat geopolitiku ani ukazovat obří válečné konflikty. Mnohem více ho zajímá psychika lidí, jejich nejistota, paranoie a otázka, zda lze vůbec v takovém světě žít normální život.

Někteří čtenáři kritizovali nebo považovali za rušivé velké propojení s asijskou esoterikou, čtením osudu skrze čísla a magické knihy. Přiznám se, že mě to také překvapilo. Nečekal jsem, že bude tato rovina v knize tak moc přítomná.

V souvislosti s tím, že autor sám I-ťing používal pro rozhodování o směřování svých postav, to ovšem zpětně považuji za zajímavý autorský záměr. Byť pro mě jako čtenáře byly některé tyto pasáže opravdu rušivé a děj příliš neposouvaly.

Za zmínku stojí i fakt, že právě za tuto knihu získal Philip K. Dick cenu Hugo Award a definitivně se zařadil mezi nejzásadnější autory science fiction dvacátého století. Muž z vysokého zámku následně inspiroval obrovské množství dalších autorů, filmů, seriálů i videoher pracujících s alternativní historií a paranoidní vizí reality.

Muž z vysokého zámku za přečtení a pozornost rozhodně stojí. Je to součást literární historie. Jedna z klasik, kterou vám doporučuji si přečíst nebo poslechnout jako audioknihu.

Autor tohoto článku je spisovatel, pracuje ve vedení nakladatelství a knihkupectví. Přednáší též o knižním světě, businessu a založil komunitu Knižní závisláci. Všechny názory uvedené v tomto textu jsou zcela soukromé a nereprezentují oficiální pozici žádné společnosti či oborové organizace. Máte-li jakoukoliv otázku či v článku najdete chybu, prosím napište na e-mail adam.pycha@gmail.com.